Můj nový kyčelní kloub

V předcházejících článcích jsem už psal o potížích a vlastně i o jejich příčině s tím, že TEP poškozeného kyčelního kloubu byla nevyhnutelná. Teď už mám operaci i rehabilitace za sebou, cítím se dobře, ale jak to všechno bylo:

1/ Operace

    Operaci jsem podstoupil 14. 12. 2011 na ortopedii Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, kde jsem v maximální péči pobyl do 21. 12. 2011

2/  Rehabilitace

    a) po propuštění z nemocnice jsem podle pokynů nemocniční fyzioterapeutky intezivně procvičoval naučené cviky o vánocích doma 

    b)  od 2. 1. 2012 do 10. 1. 2012  -  Rehabilitační oddělení nemocnice v Písku

    c)  od 19. 1. do 23. února 2012  -  Vojenské rehabilitační zařízení Slapy

Při rehabilitačních pobytech jsem se s maximální snahou a cíleně snažil dodržovat rehabilitační režim, s myšlenkami vrátit se co nejdříve zpět ke svému aktivnímu zpúsobu života. Můj současný zdravotní stav je naprosto viditelným odrazem vlastní snahy, ale především ukázkou kvalitní všestranné péče ve všech zdravotníckých zařízeních, kde jsem se léčil. 

V současné době, 3 měsíce po operaci, nemám naprosto žádné potíže a bolesti, rozsah pohybu vyměněného kloubu je nadstandartní, ochablé svaly operované nohy mám posílené natolik, že pro chůzi na kratší vzdálenosti nepotřebuji francouzské hole. Chodím bez opory. Na delší trasu jdu kvůli stabilitě a jistotě chůze, jen s jednou. Doma už jsem úspěšně vyzkoušel nastupování a sestupováním z kola. Těším se, že s blížícím se jarem není daleko den, kdy na něm začnu ukrajovat první kilometry.

Podrženo a shrnuto: jsem v dobré pohodě a jako vždy optimista.