
František Šesták, nar. 5. 1. 1941 v Plzni.
Dětství prožil v Myslívě okres Klatovy a v Sedlici u Blatné, kam se rodiče v roce 1952 přestěhovali. Jedenáctiletou střední školu v Blatné (gymnázium) ukončil maturitou v r. 1957. Protože nedostal doporučení ke studiu na vysoké škole, pokračoval ve dvouletém nástavbovém pomaturitním studiu při Hospodářské škole v Klatovech (obchodní akademie) – druhá maturita v roce 1959. Po návratu z vojenské základní služby byl zaměstnán v TESLE Blatná. Ani tady bohužel nedostal doporučené k dálkovému studiu na vysoké škole. Je ženatý, žije v Blatné. Manželka Marie i dcera Marcela jsou jeho celoživotními oporami. Ovládá hru na několik hudebních nástrojů. Jako aktivní hudebník skončil až po sedmdesátce. Je stále aktivním členem Spolku divadelních ochotníků v Blatné.
V důchodovém věku pracoval ještě 8 let v zemědělském podniku. Zde uplatnil dobrou fyzickou kondici a získával finanční prostředky, které následně použil na cestování a vydávání knih.
Od mládí provozoval různé sporty (kopaná, lední hokej), ale především cyklistiku. Úspěšně závodil už v dorosteneckém věku za TJ SOKOL Sedlice. Po delší přestávce se k cyklistice znovu úspěšně vrátil. V seniorských kategoriích dosahoval znovu dobré výsledky (2x mistr Jihočeské amatérské ligy, několik vítězství v prestižních maratónech silničních a horských kol, 4x účast na silničním MS veteránů v St. Johann in Tirol – Rakousko).
Po roce 1990 se vedle závodní cyklistiky stále intenzivněji věnoval cestování a cyklistickým expedicím. Projel většinu zemí západní Evropy, ostrovy Korziku, Malorku a Sicílii. Zdolal postupně 120 nejvýznamnějších horských, z nichž více než 80x ve výškách 2 tis. m/m. Kopíroval především trasy profesionálních závodů - od Julských Alp, přes Dolomity, Savojské Alpy až po Pyreneje.
V r.2007, když mu bylo 66 let, projel na kole se svým kamarádem Janem Hájkem z Plzně celou trasu ROUTE 66 z Los Angeles do Chicaga (4,1 tis. km). Ještě v 68 létech úspěšně zvládl 300km dlouhý maratón Vatterrundann, který je ve Švédsku cyklistickou obdobou Vasova lyžařského běhu.
Vlastním nákladem vydal a vyprodal cestopisy „Z Čech až na konec světa – svatojakubskou cestou na mys Finsterre“ 1. a 2. vydání, „Na kole napříč Amerikou – 29 dnů po ROUTE 66“ a „Na kole do Evropského parlamentu.“ Poslední jeho kniha vyšla v Nakladatelství Flétna v r. 2018. Je oslavou svobody, volného pohybu a připomíná pád železné opony. Má název „Od Baltu k Jadranu – po trase bývalé železné opony.“ Je ještě dostupná v distribuční síti.
Aby alespoň symbolicky ocenil nezištnou pomoc na cestách od úplně neznámých lidí, část výtěžku z prodeje knih věnoval nepřetržitě 5 let na podporu vzdělávání dětí v rozvojových zemích v charitativní akci „Adopce na dálku.“ Jeho adoptivní studentka z Indie úspěšně ukončila vysokou školu. V letech 2013 – 2018 v rámci projektu Josefa Zimovčáka „Na kole dětem“ se účastí v jednotlivých etapách podílel na podpoře léčby dětí s onkologickým onemocněním.
Byl a je zván na přednášky, k rozhovorům v rozhlasu a v TV na regionální i celostátní úrovni. Se svým velkým kamarádem a spolujezdcem Františkem Hejtmánkem obdrželi „Čestné uznání ministra kultury ČR“ za cestu po stopách poselstva krále Jiřího z Poděbrad. Je držitelem „Výroční ceny České asociace ROUTE 66 za rok 2007“ a držitelem titulu „Významný rodák roku 2009.“ Od cestování, aktivního způsobu života a pozitivního pohledu na svět ho neodradil ani těžký úraz, který utrpěl jako spolujezdec při autonehodě v r. 2009.
Závěr
Na kole se nabízejí nevyčerpatelné možnosti poznávání krás přírody, historie, kultury a lidí. Jízda na kole a aktivní způsob života pomáhá řešit mnoho zdravotních a životních problémů, dodává optimismus. Má významný vliv na vytvoření správné duševní a tělesné rovnováhy.
…..a další plány Františka Šestáka?
Jako cyklista už žádné plány do budoucna nemám. Osud mi dopřál splnit si všechny cestovatelské a sportovní mety, o nichž jsem ve svém produktivním věku , za vlády komunistů do r. 1990, mohl jen snít.
Další léta po osmdesátce, pokud to zdraví dovolí, chci žít dál aktivním životem, propagovat krásy naší vlasti a provázet turisty svým nejoblíbenějším regionem - Prácheňskem a Blatenskem.
Snad se mi podaří ještě napsat knihu vzpomínek z dětství, ze života, zrekapitulovat sportovní a cestovatelské zážitky. Velkou část také věnovat epizodám při setkávání s prostými, významnými, známými i úplně neznámými lidmi doma i na cestách.
František Šesták, duben 2024